Takže…po dvou letech se konečně vrhám do dopsání našeho dvoutýdenního výletu po pobaltských zemích. Už jsem to slíbila tolika lidem, že prostě musím 🙂 Doufám, že si ještě na něco vzpomenu! I když tyhle zážitky se nezapomínají. Bylo tu krásně!
Na výlet jsme vyrazili 7. července 2019 ze Slovenska od Žiliny ve složení já, muž, dva malý trpaslící, pes a navíc ještě jeden malý trpaslík v břiše. Na jednu dodávku až až….Na naše nervy taky tak akorát 🙂
Cestu přes Polsko jsme zmákli téměř na jeden zátah. Už jsme se totiž těšili na Pobaltí. Nakonec jsme přespali na tajňáka v lese u silnice. V Polsku totiž není wildcamping povolen.
Cesta Polskem je celkem monotónní a moc to neubíhá. Zato Pobaltí…(Tím nijak nehaním Polsko, určitě je tam také řada krásných míst…nám se ale nechtělo odbočovat z cesty. Cíl byl jasný.)
Proč zvolit Pobaltí?
Méně nápadné, méně navštěvováné, ale neméně krásné 🙂 Ráda říkám, že Pobaltí je prostě líbezné. Většinu času jsou sice roviny, ale pro nás z vlnité krajiny je to příjemná změna. Každá země nabízí něco jiného. Litva je o krásných hradech a moc pěkném hlavním městě. Lotyšsko nabízí hrady, národní parky, moře i krásná města. V Estonsku je zase top příroda. Tady najdete podle mě nejkrásnější národní parky z Pobaltských republik. No a všude jsou čápi a moc krásné vesnice.
Dalším plusem je to, že je tu málo lidí a na většině míst i málo turistů. Pobaltí je ideální pro lidi, kteří nemusí turisty narvaná místa a rádi kempují v přírodě. Tady je to totiž na wildcamping ideální (musím tedy říct že hlavně Lotyšsko a Litva, Estonsko v tomto trošku zaostává). Mají tu hafo fakt krásných míst, kde uprostřed lesa narazíte na altánek, dětské hřiště a kadibudku a široko daleko není ani noha 🙂 Zpočátku jsem nechápala, ale rychle jsem si zvykla 🙂 V Estonsku jsou také krásná místa na kempování, ale už nejsou takhle vymazlená.
V hledání těchto míst jsme se řídili v první řadě instinktem. Někam jsme zajeli, mimo hlavní cestu, a ve většině případů našli moc pěkné kempingy. Plus se nám osvědčila aplikace Park4night. Dobré je také sledovat cedule v místních národních parcích, kde jsou často místa na kempování zmíněna. Camping byl většinou zdarma. Jen jednou jsme platili asi 4 Eura za celé auto při vjezdu do ohraničeného lesa, kde na nás čekalo ohniště a altánek. Tady už ale bylo lidí víc. Každopádně pořád to nebyl co se týče naplněnosti žádný český kemp v létě:-)
Co navštívit v Litvě
1. Hrad Trakai
První země, která nás čekala byla Litva. Litevské “must see” je hrad Trakai. Měli jsme to štěstí, že zrovna pršelo. Štěstí proto, že jinak jsou tu prý hordy turistů, zato my měli hrad skoro jen pro sebe. Hrad leží na ostrově uprostřed jezera a je fakt moc pěkný. Stejně jako domečky ve stejnojmenném městě. Nečekejte tu ale obecně nějaká velká wow. Příroda ani památky tu většinou nejsou největší, nejdelší nebo nejbohatší, ale dohromady to prostě tak nějak tvoří moc pěkný puzzle, které potěší oko i srdce 🙂
2. Vilnius
V Pobaltí se vyplatí navštěvovat hlavní města. Nikde jinde by mě to nenapadlo a hlavně nebavilo!, ale tady to fakt stojí za to (tedy pokud nejezdíte hodinu po městě jako pako, protože nemáte drobné na parkování).
Ve Vilniusu doporučujeme vylézt na horu Tří křížů, kde budete mít celé město jako na dlani. Je to jeden z mála kopců široko daleko 🙂 A pak samozřejmě projděte centrum.
3. Kuršská (Kurská) Kosa
Těžko říct, co si o tomto poloostrově, který patří zčásti Rusům a zčásti Litevcům, myslet. Za nás je Kuršská kosa poznamenána pár negativy – dražším trajektem z Klaipedy do Smiltyne (vzhledem k tomu že cesta trvá 4 minuty :-)), miliónem turistů (po týdnech bez lidí, je to těžký šok), nemožností v klidu zaparkovat, zákazem wildcampingu a pro nás osobně ještě pokutou za špatné parkování.
Je ale spravedlivé dodat, že jsme byli v tuto dobu kritičtější, protože den před jsme odjížděli z ostrova Saarema, který je v našem pobaltském top 3 :-), a ve srovnáním s ním to prostě bylo “horší”. Btw. Saaremu ještě určitě zmíním.
Na Kose bude děti bavit delfinárium, kde je moc pěkné (i když na nás už moc šou) představení delfínů. Tam jsme prostě jet museli, protože děti o tom mluvily od začátku naší cesty a když už měla nejstarší ty narozky….no prostě museli jsme 🙂 U delfinária je celkem fajn malá mořská zoo, kterou také doporučujeme.
A když už tam jste, tak určitě zajeďte dál a jděte se projít na Vrch čarodejnic a také na písečné duny (třeba Parnidis). Doporučujeme jít až později odpoledne. Je tu míň lidí a také už nebude takové vedro. Tady se totiž do stínu neschováte.
Na tomto poloostrově jsme se stavovali až cestou zpět. Cestou tam jsme jeli východní částí pobaltských republik, cestou zpět západní částí.
Co navštívit v Lotyšsku
1. Hrady v Siguldě
Starý i nový hrad s krásným parkem určitě doporučujeme jako pauzu k zastavení při vaší cestě po Pobaltí. Do většiny památek se tu platí vstup, ale většinou je to v řádu pár eur a děti do 6 let zdarma. Psíci mají převážně vstup zakázán. Překvapilo nás, že ani města, resp. městské parky nejsou čtyřnohým kámošům moc nakloněna. Do hodně z nich mají vstup zakázán. Stejné je to u pláží.
Co tady doporučíme možná víc než samotný hrad je zmrzlina v místní cukrárně. Siguldská zmrzlina je připravována z místních plodů a je fakt moc dobrá.
Parkovište se nachází přímo před hradem a je zdarma. Pejsci výjimečně do starého hradu a zahrad můžou.
2. Ligatne zoopark (NP Gauja) neboli Ligatne Dabas Takas
Tuto 5,2 km dlouho trasu děti ujdou jako nic. Nechodící děti můžete dát do kočárku. Je to taková velká lesní zoo, procházka v lese, kde občas uvidíte medvěda, lišku, sovu, losa, divoké prase a další zvířátka skoro ve svém přirozeném prostředí. Navíc jsou tu dřevěná dětská hřiště, bosostezka, panely s kvízy a další herní prvky.
Tento výlet vám zabere určitě celé dopoledne. Za dospělého zaplatíte kolem 4 Eur, malé děti do 6 let jsou zase zdarma.
3. Césis
Za lotyšská města doporučujeme středověký Césis s krásným řádovým hradem a pěkným parkem. Jsou tu i příjemné kavárničky. Obecně v převážné většině restaurací a kaváren v Pobaltí tu mají pro nejmenší dětské koutky nebo aspoň zapůjčí hračky či pastelky.
4. Národní park Daugavas Loki
V Lotyšsku jsme navštívili dva národní parky. Tento se rozkládá podél řeky Daugavy a oproti NP Gauja mi přišel více divoký. I tu ovšem najdete pěkná kempovací místa a dětská hřiště.
Článek o Lotyšsku jsem psala také pro Na nomádské stezce.cz.
Co navštívit v Estonsku
1. Elistvere animal park
Upřímně Ligatne zoopark byl lepší. Tohle byla taková víc typická obyčejná zoo, ale děti to bavilo a nemusely tolik chodit jako v Ligatne, což je někdy plus 🙂 Pokud si chcete dát pauzu a zabavit děti, tak myslím, že toto sice příliš nenadchne, ale ani neurazí 🙂
2. Čudsko – pskovské jezero
resp. pro děti moře. Je tak velké, že pokud neochutnají vodu, můžete jim v klidu nakukat, že jste u moře 🙂 Super brodící obrovské jezero, všude mělko – pro děti značka ideál. Pro plavání značka “ vykašlete se na to”.
3. Narva
V touze ukázat dětem kousek Ruska jsme se vydali do města Narva (prý 96 procent obyvatel jsou Rusové). Město ležící na severu Estonska na hranicích s Ruskem je zajímavé hlavně touto hranicí, kterou tvoří řeka, pevnost a most spojující tyto dvě země. Na ruské části pokračuje město Ivangorod.
Zkuste se tu zastavit na jídlo. Očekávejte pirožky, soljanku, boršč či maso s bramborem a omáčkou z lesních plodů. A to nejen tu, ale ve většině Pobaltí.
4. NP Lahemaa a nejsevernější cíp Estonska
V Estonsku najdete hodně národních parků. V tomto je nejzajímavější cesta na nejsevernější bod Estonska. Je to vlastně takové skákání po kamenech v mělkém moři. A to děti, ale i nás dospělé, moc bavilo. Zase pozor na vedro. Nedá se tu nikde moc schovat.
5. Jagalský vodopád
Tento vodopád je prý druhý nejvyšší v Estonsku. No nečekejte žádnou super bombu, a to zvlášť v létě, kdy je podle mě vodopád tak na svých 20 procenetech 🙂 Ale když už jedete směrem na Talinn, tak se zastavte. U vodopádu je příjemný park.
6. Talinn
Talinn je podle mě víc turistické místo než Vilnius, ale určitě také stojí za návštěvu. Jeho centrum je krásné. Zachovalo si ráz středověkého města, dochovala se velká část hradeb, jsou tu moc příjemné trhy a tak nějak prostě stojí za to poznat jeho atmosféru.
7. Rummu
Tak tohle místo je v naší top trojce. Tohle místo má prostě atmošku. Původně to bylo sovětské vězení, které vzniklo přímo na okraji vápencového lomu, kde vězni pracovali. Teď je už zčásti rozbořené a zčásti zatopené. Dá se tu koupat. Vjezd do areálu je zpoplatněn.
8. NP Soomaa
Tohle je další topka. V tomto parku najdete spoustu míst na kempování, řadu tras vhodných pro děti (s lávkami!, s miliónem lávek a chodníčků!), místa na koupání, infocentrum plné vycpaných zvířátek…no prostě tady můžete klidně strávit více dní stejně jako my. Jedinou nevýhodou je to, že tady je fakt hoooodně komárů a mušek. Ty jsou tedy všude v Pobaltí, ale až tady nás poprvé v podvečer zahnali nekompromisně do auta. Tu to venku fakt moc nešlo.
Pro seznam tras si skočte do již zmiňovaného infocentra.
9. Saaremaa
Tento estonský ostrov původně nebyl vůbec v plánu. Už jsme si to valili na Kuršskou kosu, když jsme se 60 km za odbočkou rozhodli, že bychom si výlet mohli ještě o dva dny prodloužit. A tak jsme jeli 60 km zase zpět. A fakt jsme nelitovali! Saaremaa je krásný ostrov! Doporučujeme tu vše – hrad v Kuressaare, maják Sorve (nejvyšší na Baltu), krátery po meteoritech v Kaali, navštívit nějakou tu restauraci a kavárničku, spát na pláži s výhledem na maják…tady bylo opravdu moc pěkně.
NAŠE TOP TROJKA:
- ostrov Saaremaa
- NP Soomaa
- urbex v Rummu
Dobrý den, právě jsme se vrátli z Pobaltí. Chtěl bych Vás doplnit k tomu Polsku. Sice je oficiálně ( nikoli všude viz dále ) zakázáno kempovat, ale tento způsob je všeobecně tolerovaný a nesetkal jsem se dosud – mimo Helskou kosu ( ale tam je velmi malý prostor ) – s nějakým problémem. Spíš jde o vzhled okolí, místní si s tím kde nechávají odpadky a kam chodí na záchod hlavu nelámou.
Teď lepší zpráva. V podstatě podél celého pobřeží od konce Helské kosy až k Šwinoujšcie jsou v dochůzné vzdálenosti od moře parkoviště, kde se pro prostudování regulaminu dozvíte, že můžete na místě parkovat až 24h 🙂 a na cca 1/3 z nich jsou i toitoiky. Nečekejte ovšem tam budete sami , přes den rozhodně ne a přes noc budou vedle Vás ( podle našich zkušeností rozhodně tišeji než v kempu ) další, převážně Polští kempeři
A rada na závěr. Pokud máte rádi Bigos jako já, brzy zjistíte ,že v posledních letech je ho jako šafránu a dle méhou soudu nejlepší je na křižovatce na silnici č 102 v městečku Łukęcin přímo z polní kuchyně, kde ho připravuje dvojice se kterými je i dobrá zábava.
Skvělé, děkuji za doplnění. Polsko vůbec neznám, takže je to víceméně o tom, co jsem vyčetla na googlu. A jeli jsme spíše vnitrozemím, nikoli podél pobřeží. Určitě ráda uvítam více tipů v Polsku. Nepíšete blog? 🙂